Tak jsme přemýšleli, kam zajet se štěňaty k vodě. Přírodní vodní plochy v našem okolí jsou přes tyto letní dny v obležení lidí. My potřebovali něco klidnějšího, kde nebudeme nikomu překážet a zároveň se na někoho ohlížet. Ono vypustit a zkrotit tři raubíře je pěkná fuška. Dala jsem na rady kolegyně z práce a vyjeli jsme k Příšovicím na Písečák. Kdysi jsme tam jezdili ,ale už je to tak dávno ,že i na cestu jsme se zeptali. Čekala jsem více lidí než tam bylo .Mimo soukromého kempu karavanistů občas někdo ,ale vlastně prázdno. Pro nás absolutně vyhovující J. Tak jsme vystrkali ty naše dorostence z auta. Julli a Elza za mé pomoci již skoro seskočily, ovšem Essíček dělá drahoty a s manželem se v kufru vždy přetahují, ale nakonec je i Essi uloven. Teď ještě připoutat k vodítku ,urovnat ,abychom se vzájemně nezamotali ( a že to jde J) a konečně jsme vyšli vstříc vodě. Byli jsme na straně rybníka nadneseně řečeno s oblázkovou pláží, kde vůbec nikdo nebyl. Krakeni byli vypuštěni…Opatrně pobíhali v mělké vodě, hned nato se ztratili v houští, kde to pro ně musela být opravdu zábava. Po zavolání se všichni tři vyrojili a opět pobíhali ve vodě. Nejodvážnější byla Elza. Postupně šla dál a dál do vody a nakonec začala plavat. Zřejmě se jí voda zalíbila, neboť ve vodě seděla a klidně pozorovala hladinu, kde občas vyskočil kapr. Elzička mi připomíná Montyho, který si plavání vždy užívá.

Essi s Jullinkou nemohli nějak pochopit co že to tam Elza dělá. Oba se na ní sesypali a byli ve svém chování k Elze dost nevybíraví, tak jsem musela vstoupit do jejich rozhovoru a trochu vysvětlit těm dvěma uličníkům situaci.

Manžel si šel zaplavat a Elzička se opět ladně pohybovala ve vodě. Jullinku jsme lákali ,byla dost opatrná a raději stála ve vodě jen po bříško. To samé Essi. Chtěl do vody, ale jaksi se nemohl odvážit.

Jullinka se mezitím párkrát zapomněla a přeci jen pár tempíček zvládla, ale neumí zcela zkoordinovat své pohyby ,tak se vlastně v té vodě jen plácala. Essi si nakonec nezaplaval ,nenašel odvahu, ani když se k nám připojila labradorka s páníčky a do vody se vrhala za každým hozeným klacíkem. Hodně si labradoří slečnou Miou pohráli ,poběhali a najednou prásk a naši drobečci sebou únavou plácli .To byl pro nás signál k odchodu.Cestou jsme se zatavili v Dolánkách na oběd ,kde mrňata stále pospávala.Vzhledem k blížící se bouřce jsme nasedli do auta a vezli náš chlupatý poklad domů.